O standardu

Hlavním důvodem vzniku specializovaného AG Klubu cz., je napomoci zlepšení kvality amadin Gouldové, chovaných v České republice.

Jednou z mála možností, jak tohoto cíle dosáhnout, je zprostředkovat jejich chovatelům možnost vzájemného porovnání chovaných ptáků, jejich kondice, velikosti, kvality opeření, intenzity barev apod. Toto porovnání umožňuje v podstatě pouze dobře zorganizovaná a obsazená speciální výstava amadin Gouldové. Klub se nestaví, a ani při svém vzniku nestavěl do role jakéhosi „garanta či arbitra“, který určuje zda jsou ptáci z jednoho chovu kvalitnější, než-li ti z chovu druhého. AG Klub pouze umožní realizovat ono porovnání jednotlivých ptáků, chovů, chovatelů …

Aby k tomuto „poměření“ mohlo dojít, musí být vytvořen jakýsi jednotný vzor, se kterým budou jednotliví ptáci porovnáváni. V našich podmínkách se tento vzor nejčastěji nazývá „standardem“.

Klub již při svém vzniku začal pracovat na vytvoření takového vzoru AG. Zpracování standardu patřilo k těm několika prioritním úkolům, pro které vlastně Klub vznikl. Důvod je jednoduchý. V České republice je, ve vztahu k AG, jedinou platnou normou, „Standard cizokrajného ptactva“ od p. Waltera Wienera (SZN, 1979), kde je amadině Gouldové věnována asi jedna stránka. Uvedená publikace předběhla výrazně dobu svého vydání a to především díky jejímu autorovi panu Walteru Wienerovi Dr.h.c. Nicméně od jejího vzniku uplynulo bezmála 35 let, ve kterých se okolní „chovatelský svět“ posunul notně kupředu.

A když, jak bylo výše uvedeno, považuje Klub soutěžní chovatelství za jednu z hlavních náplní své činnosti, bylo jasné, že zpracování nového standardu je věcí zásadní.

Oproti Walteru Wienerovi máme jednu výhodu, standardizujeme pouze jeden druh – amadinu Gouldové. Na druhou stranu za uvedených skoro 35 let chovu došlo k výrazným změnám – velikosti, vznikla řada barevných mutací apod. Další otázkou bylo, jak standard „pojmout“, tedy zda se vydat vlastní cestou nebo implementovat normu jiné, chovatelsky vyspělejší země. Po seznámení se s holandským standardem (má asi 72 stran formátu A4) nám bylo jasné, že cestou implementace jiné národní normy jít nechceme. Výsledkem je převzetí základní části standardu COM/OMJ a jeho upravení pro naše, podmínky. I tak se jednalo o práci nelehkou a časově náročnou. Doufáme, že se podařila alespoň do té míry, aby byla na dalších 5 - 10 let akceptovatelná pro chovatele v České republice, bez ohledu na to, zda jsou či nejsou členy AG Klubu cz.

Závěrem bych chtěl poděkovat všem, kteří se na vzniku této normy podíleli, ať již více nebo méně. Nicméně musím vyzvednout „lví“ podíl alespoň dvou z nich – Vladimíra Jaroše, který vytvořil celou škálu „postaviček“ AG a standard sesadil a Josefa Piskory, bez jehož postřehů a odborných připomínek posuzovatele by byl výsledek výrazně horší.

Michal Vít, předseda AG Klubu cz