Téma:

Dnes se mně zeptal jeden chovatel co dávám na dno klecí. To jsou přesně ty otázky které by se měli pokládat zde a pokud platí, že více hlav víc rozumu, tak se mu dostane i vyčerpávající odpovědi (doufám).
Tak k otázce co na dno?
Já jsem snad vyzkoušel všechno. Od novinového papíru, písku, bukových štěpek až po nic - myšleno jenom čistý šuplík. Vše má své pro i proti. Záleží jak často se chcete věnovat úklidu, zda jste měšťan a máte dost reklamních novin (ty jiné snad již nikdo nekupuje), nebo máte peněz dost a chcete si užít vůni dřeva. Osobně mne otravuje pro něco jezdit do obchodu někam do města a tak z toho pak vycházím.

Žádná podestýlka není věčná a je potřeba ji alespoň jednou týdně vyměnit.

Papír
ten se zdá jako nejrozšířenější typ podestýlky, je obvykle zdarma a celkem plní svoji funkci. Málokdy se stane, že by jste měli stejné dno jako je rozměr novin. Takže se to obvykle přihne. Dokonce jsem si kdysi koupil i roli papíru, a rozdíl byl pouze v ceně a v estetickém hledisku- - noviny jsou fakt ošklivé. Toužíl jsem po systému popotahování papíru z role (nemám na to klece), ale asi bych tahal každý den a nedoplatil bych se. bylo by to 25 bm na jeden zátah.

Štěpka
To bylo asi to nejhezčí a nejvoňavější co jsem používal. Saje dobře. Taky je jí potřeba měnit. Na povrchu se zdá, že ještě by mohla vydržet, ale pod ní je jemný prach, Nevýhoda je cena, dostupnost a skladování. Pro jednu dvě klece asi ok, ale pokud jsou klecí desítky je to problém. Guldy s oblibou tahaly štěpku do hnízda a to tak, že po pár dnech bylo dno hnízda tvořené jenom štěpkou.

Nic
Dlouhé roky jsem neměl nic. Šuplíky jsem měl z plastu a některé z pozinku. Hrubé nečistoty jsem vzal špachtlí a šuplík umyl vodou se savem. Pokud nemáte ptáky v pokoji s dřevěnou podlahou a čistíte pravidelně - je to nejlepší a dokonce i nejrychlejší. Takhle jsem zvládl udělat cca 80 šuplíků za hodinu a čtvrt. Nekecám.

Písek
v současnosti používám klece s rošty a jako podestýlku mám písek. Nečistím již každý den, ale jednou dvakrát do týdne. Měl jsem obavu, že písek bude prášit, nepráší. Písek mám na zahradě všude, Až zamrzne půda asi přejdu na "nic" nebo koupím ve stavebninách pytlovaný.

Kukuřičné a jiné rostlinné drtě
I ty jsem kdysi vyzkoušel, ale jenom jednou - jsou drahé a práší. U jednoho chovatele jsem viděl drť z vratiče.

Kočkolit
Ten jsem taky vyzkoušel do výstavních klecí.

Tak to je vše co vím o podestýlkách pro droboť v klecích.

Zdravím kolegové,
také jsem na dno klece už vyzkoušel snad uplně vše co tam kdy vubec šlo dát. Písek, noviny, štěpky, igelit aj,. Ale skončil jsem vždy u toho NIC jako p.Jaroš. Hrubé nečistity vyškrábnu špachtlí a umyju. Jednoduché a nejspíš i účelné. Ono je taky důležité kolik klecí máte na vyčištění a z čeho udělané šuplíky. Já mám skoro polovinu šuplíku plastových ( jsou sice dost drahé, ale na udržbu super a pořád jak nové) a druhá půlka dřevěný rámeček, sololit a natřeno 2složkovou barvou.
Pak mám "voliérky" na odchovy a tam jsem řešil co dát na dno.Tam šuplíky nemám. Letos jsem dával písek, ale není to ono. Prašné, zápach... Pak jsem dal kočkolit. Ten je mnohem lepší a nejspíš u něj zůstanu.
M.CH.

Asi máme v Polabí lepší písek. Ten mám i ve venkovních voliérách na dlažbě. Musí se ale stejně jednou týdně vyměnit. Jak se tam kanáři denně koupou tak to promočí a zbytky krmiva společně s trusem začnou pracovat.
Podle mne jde jenom o to najít rytmus, kdy ti moc neotravuje ani rodinu ani vás a nakonec i ptáky. Pak zautomatizovat pohyby aby nedocházelo k prostojům a po 21 dnech se z činnosti stává zvyk o kterém moc nepřemýšlíme ale uděláme to.

Jo to jsem měl na mysli, ten písek s vodou, trus a zbytky krmení. Pak to kvasí a zapáchá. To se mi u kočkolitu nestavalo. Pohlcuje pach a hlavně vsakne vlhkost...
Ale ještě je jedna možnost, kterou by jsme měli zmínit. Je teda asi spíše pro někoho kdo si bude teprv pořizovat klece. Italové mají takový systém, kde mají jen mřížky a pod nimi je z jedné strany klecí zadělaná role s papírem. Z druhé strany jen papír posunují a znečištěný kus odstřihnou. Tomu říkám automatizace
M.CH.

Dobrý deň všetkým.

Ja používam na dno klietok baliaci papier, ktorý som si dal na mieru vyrobiť. Teda zadal som miery a oni sa o nejaký ten cm sekli a teraz ho musím mierne upravovať. Ale som s ním spokojný. Predtým som kupoval rolku papiera a strihal som ho pred použitím, ale takmer mi to zdvojnásobilo čistenie klietok. Používal som aj piesok, ale ako vtáčiky lietali, polka piesku bola mimo klietok. Asi som nemal až taký dobrý piesok, ako Vláďo.
V súčasnosti uvažujem nad klietkami s papierovým systémom, o ktorom písal kolega nado mnou.

JS

To jsem měl na mysli, když jsem psal o popotahování papíru z role. Italové snad jiný způsob ani nepoužívají. Má to však dvě ale. První, že u nás není tak jednoduché koupit ten správný papír (ale jistě není neřešitelné) a druhý mít ty správné klece. Ty já mám, ale jak jsem psal popotahoval bych každý den a to bych se nedoplatil.
Není bez zajímavosti, že originál konstrukce pro 12 takových klecí stojí asi třikrát tolik co klece dohromady. Našinec by si to vyrobil - nebo nechal vyrobit za zlomek, už jsem to pro sebe i vymyslel, ale ...
K tomu patří ještě jedna vychytávka, že na konci se navíjí aku šroubovákem, kde místo vrtáku je vsazená hřídelka. Po navinutí se to odstřihne a špína je v ruličce.
No a pak ještě rozvod vody, krmení jenom v automatech - pak by zbylo na chovatele jenom kroužkování

Zdravim kolegové.
S piskem a štěpkami byl spojen i problėm, že to litalo všude a byl ukrutný bordel. Proto je asi kolikrat lepši nedat tam nic. S novinami či papirem byl zase spojen problem, že mi to dost často trhali na kusy.
Upřimně, kdybych teď dělal nové klece, šel bych do toho systemu od Italů. Sice cena neni zrovna nejnižši, ale i tak. Ale to se mě teď netýká.
Teď řeším spiš jiné treninkové klece. Nedal jsem si poradit a udělal si je sám ( a to psal p.Siman ať si je nedělám sám a necham to na ty co tomu rozumí ) no tak druhý pokus dostanou šanci... Tak uvidime

Ale kdyby bylo vše tak automatické jak psal p.Jaroš tak by nás to přece nebavilo a nebylo by ani o čem diskutovat. To by pak i na výstavy mohly jezdit vlakem a nám přivezt jen ty medaile ale doba jde kupředu a kdo ví čeho se dočkame....

Dobrý večer.

Len dám do pozornosti, že trus je výborný indikátor zdravotného stavu jedincov. Preto je vhodné (aspoň ja sa tým riadim) dať na dno klietky taký podklad, aby som v každej chvíli videl, čo sa deje. Zatiaľ som ostal pri papieri.

JS

Dobrý deň!
Na túto tému sa už písalo aj v časopise Avicultural Journal a môžete si o tom prečítať v článku http://www.birdsnways.com/wisdom/ww12eiii.htm . Píše sa tam aj o škodlivosti niektorých materiálov pre zdravie vtáctva.

V.M.

Dobrý den.
Děkuji panu Makovickému za odkaz. Článek je zajímavý. Osobně jsem vyzkoušel také několik druhů podestýlky. Zatím zůstávám u papíru. Jak napsal Jožka, mám přehled o konzistenci, barvě a složení trusu. To považuji za zásadní, protože ihned vidíme případnou změnu a lze tak rychle v případě potřeby reagovat. M.V.

Dobré odpoledne, přispívám taky.
Asi jednoznačně vyhrává papír, nejlépe v rolích, ovládaný manuálně či motoricky možno i s integrovanými spínacími hodinami.
Papír novinový bych asi nepoužíval. Kdysi se tiskl text i obr. barvama obsahující olovo. Jak je to dnes nevím, ale jestli je použita nahrážka, ta taky eko nebude.
Můj koncept „Nová sestava klecí“ však neustále bojuje s argumenty pro a proti jako Jin a Jang.
Na jedné straně hygiena, údržba a ekonomika chovu a na druhé straně alespoň minimální návrat k přírodnímu prostředí ptáků.
Jinak, malá plastová klec s papírem na dně a obsluhou všech alimentárních a reprodukčních systémů je obslužně rychlá, 100% hygienická a kontrolovatelná.
Větší „bednová klec“ (překližka, OSB apod.) se šuplíkem v kterém je na dně písek nebo štěpka je hezčí a prostředí pro ptáky přirozenější.
Osobně půjdu touto druhou cestou, i když si uvědomuji veškerá negativa. Netvrdím, že se ponaučím a přejdu do varianty „papír“ později.
K věci – 12 klecí (700x400x400), konstrukce 12mm OSB deska, nerez mřížka, osazena hlubokým (vysokým) dnem (nerez) cca 70mm. Po celé ploše dna nerezové síto. Pod sítem štěpka-buk.
Inspiraci jsem našel u dlouholetého holandského chovatele. Rozdíl proti obrázku je ten, že nerezové síto je v prostoru nad štěpkou a zamezuje ptákům přímí styk s trusem. Velikost oka ještě zvážím.
mk

Dobrý deň.

Taktiež som bol (a aj som zostal) zástancom toho, aby vtáčiky mali čo najprirodzenejšie prostredie.

Zhodnotenie: pokiaľ máte v klietke rošt, sito, alebo akokoľvek to nazveme, nemá to už nič spoločné s prírodným prostredím vtákov. Chov vo veľkej vonkajšej voliére, zarastenej travinami a kríkmi, s dostupnosťou slnečného svetla a dažďa, sa tomu približuje. Chov vtákov v klietkach, akýchkoľvek, v spojení s (hoc aj s minimálnym) prirodzením prostredím je utópia. Aj keď myšlienka je určite pekná. Rozdiel je akurát v tom, že plastové klietky je možné dobre vydezinfikovať, dlho vydržia a nebudú sa tam držať roztoče, drevené klietky je presný opak a skončia v ohni.

Neberte, prosím, moju odpoveď negatívne. Píšem svoje skúsenosti, ktoré môžu byť u niekoho úplne iné.
V každom prípade Vám prajem, nech Vám to vyjde.

JS

Dobrý večer.
Přidám svůj názor. Prostor, ve kterém chceme ptáky chovat, jeho velikost, vybavení, včetně toho, co budeme dávat na dno, by měl odpovídat záměru chovatele. Nelze proto říci, že tak a tak je to dobře nebo špatně. Pokud chce chovatel mít jeden nebo několik málo párů ptáků, pak je možné využít klec nebo voliéru a vybavit ji různými koniferami, keříky tak, jak to popsal Jožka Siman. Je to hezké, ale náročné na údržbu a většinou při úklidu je nutné (alespoň čas od času) ptáky vychytat a provést celkový úklid. Myslím si, že u většího počtu párů je toto časově velmi náročné. Pak přicházejí jiné technologie - strohé vybavení, rošty apod.
Uvažovat o co nejpřirozenějším prostředí pro chov AG nutně vede k zamyšlení, jaké je vlastně pro námi chované ptáky nejpřirozenější prostředí ?
Vzhledem k tomu, že od roku 1964 nedochází k importům australských ptáků, tedy i guld, (pochopitelně až na občasné vyjímky, které ale svým rozsahem nemohou situaci ovlivnit), v současné době máme v klecích asi padesátou generaci. Těch 49 předchozích bylo odchováno v kleci nebo voliéře. A protože značná část populace AG v Evropě pochází z japonských velkochovů, tak v klecích o málo větších, než-li jsou naše bodovačky. To je z doby 60. - 70. let minulého století. Myslím si proto, že pro námi chované AG se toto stalo jejich přirozeným prostředím. Jenom malý příklad. Máme doma kočku, kterou jsme našli v lese, jako vyhozené kotě. Nicméně, lze předpokládat, že se jednalo o běžné kotě, rodiče byli vesnickými kočkami a kotě bylo jako nevhodný dárek po prázdninách vyhozeno do lesa. To, proč to píši, je skutečnost, že tahle kočka odmítá opustit panelákový byt. Pokud ji vezmeme ven, okamžitě se vrací domů. Také na chalupě nechce být, to upadá do depresí a nevylézá zpod postele. Naopak doma se chová naprosto přirozeně. Jedná se o první, možná druhou generaci "panelákových koček". U AG máme generaci padesátou.
Pokud hledáme optimální klecovou technologii pro chov, je důležité vědět, jaký si představuji rozsah chovu. Při počtu do pěti klecí je to asi jedno. Větší počet pak znamená hledání nejschůdnější cesty k jejich obsluze tak, aby to vyhovovalo jak chovateli, tak i ptákům. Z mého osobního pohledu hraje velkou roli čas. Vzhledem k tomu, že jsem pracující člověk, mohu ptákům věnovat pouze omezený časový prostor. Mimoto jsem zastáncem ranního krmení a výměny vody. Takže jsem si udělal představu, v kolik hodin jsem ráno ochoten vstávat a podle toho si přizpůsobil i technologii. Vstávám v pět hodin a odcházím nejčastěji před sedmou hodinou. Takže včetně ranních potřeb mám dvě hodiny času na obsluhu chovu. Pořídil jsem si proto vše tak, abych to, co denně měním, měl ovládané zvenku. Tím ušetřím čas. Takže večer seberu napáječky, nechám je cca 1-2 hodiny namočené v roztoku Sava, pak je uložím. Ráno podávám vaječné krmivo (miska ovládaná zvenku), věším klasy senegalu nebo laty prosa z mrazáku, to zabírá nejvíce času, ale mám držáky, kam klasy jenom připnu. Nu a nakonec nandám napáječky s vodou. Obsluha v tomto rozsahu je cca 40 - 50 min denně. Míchanici si připravuji den předem, nechám v lednici a ráno zkrmuji.
Pokud jde o technologii "odpadu" používám noviny. Vím, že obsahují barvy, ale jiný zdroj papíru nemám, takže používám tento. Zatím snad bez problémů. Nemám rošty, protože jsem jejich odpůrcem (kdysi jsem si to vyzkoušel v karanténě importů). Nicméně uznávám, že použitím roštů se výrazně zlepšuje nákazová situace - snižuje se možnost infikace. Pokud bych ale použil rošty, pak je myslím jedno, jaký papír se pod ně dá. Papír preferuji z důvodů možné jednoduché kontroly trusu. To považuji za velmi důležité. Papír měním jednou týdně v klecích, kde je pár ptáků. Pokud jich je víc nebo pár s mláďaty, snažím se měnit častěji (alespoň 2x za týden.)
Omlouvám se za dlouhý příspěvek, kterým jsem pouze vyjádřil svůj pohled na věc. M. Vít

Zdravím kolegové,
moc pěkná a zajímavá diskuze.
Předně patřím jako Michal spíš k "odpůrcům" mřížek nad šupíky než k zastáncům. Myslím, ale že není uplně důležité jestli jsou či ne, ale jak se člověk postaví k nějaké té udržbě. Upřímně jsem nikdy moc nechápal tu větu: Pokud mám mřížky, tak se ptáci nemohou kontaminovat trusek nebo dostat k němu. Ještě jsem nikdy neviděl mřížku, na které se nějaký trus nezachytí. A pokud se nebude pravidelně čistit, tak mi toto tvrzení příjde dost alibistické. Ale to je stejné když máte jen samotný šuplík, který pravidelně vyčistím a umyju je výsledek stejný. Hlavně myslím, že by "naši chovanci" neměli žít v úplně sterilním prostředí ( tím nenabádám k nějakému bordelu, ale spíš vše s mírou ). Každý chov má určité mikroklima a své bakterie, s kterými jedinci žijou. To nemám z vlastní hlavy , ale myslím, že to je pravda.
Pokud se někdo odvolává na to, jak třeba AG žijou ve volné přírodě, vždy mě to zarazí a říkám si kolik mají ty naše AG společného s AG z volné přírody ( možná o tom nic neví ani z vyprávění ).Ale na to výstižně už odpověděl Michal. Myslím, že vzít jedince z naších klecí a dovézt zpět do jejich domoviny, tak tam nevydží možná ani několik dní.
A z jakého materiálu udělat klece? Určitě TOP je plast jak psal p.Siman a minimum je asi lamino s povrchovou upravou. Nemyslím, že "holé" OSB desky jsou úplně ideální ( ale to je na zvážení každého ) v dnešní době jsou lamino desky s tolika druhy vzorů a struktůr, že si ani nevyberete....nemusí být jen v bílé barvě.
Sestavu klecí, kterou popisuje p.Kunay jsem také viděl. Vypadá to u toho holandského chovatele moc hezky, ale udržba musí být hodně náročná a věnuje ji asi dost času.
Ale tohle není nějaká kritika, jen zkušenost. 100 lidí, 100 názorů
Určitě Vám také fandím p.Kunay, ať Vám to dělá radost a daří se.... To si myslím, že je ze všeho nejdůležitější
Líbí se mi v jakém duchu tu vubec ta diskuze funguje a je radost číst každý příspěvek.... Už kolikrát mě to vedlo k zamyšlení...a ne jednou jsem se tu poučil a provedl změnu k lepšímu
Také se omlouvám za sahodlouhé psaní
M.CH.

Jsem opravdu rád, že se podařilo znova rozpoutat "diskusi". Popravde jsem to i cekal protoze tema je polemicke.
Zkusím obhájit moje argumenty jěště jednou
rošty - i přes to že nezachytí 100%, styku zabrání (i mistři používají, viz obr.)
buková štěpka - přírodní materiál, nasákavost a záchyt prachu
u holého dna bych se bál zvýšené prašnosti, což je jeden z faktorů který ptákům škodí a velmi. A nejenom ptákům, ptačí polétavý prach je infekční agens i pro člověka. A mluvíme -li o chovech čítající několik stovek kusů, tak o to spíš.
Až sestavy dodělám (do začátku chovné sezóny) pak přidám další příspěvek související. Materiál/stěny klece, mřížka versus sklo apod.

Dobrý večer.

Ani mne sa rošty nepáčili a mám ich . Som s nimi nadmieru spokojný. Teda okrem toho, že počas výmeny papiera na dne klietky, musím ešte zoškrabovať trus z roštov. A to sa mi veru nechce a zajtra ma to čaká. Trus na pozinkovanom rošte drží viac, ako na pogumovanom. Z pogumovaného sa aj ľahšie čistí.
Pointa roštov nie je len v maximálnej miere zabrániť priamemu kontaktu s trusom vtáčikov, ale aj zabrániť konzumácii znečisteného krmiva z dna klietky. A toto je podstatne väčší problém, ako kontakt nôh s trusom, ktorý rošt 100%ne rieši.

Pri štiepke by som si dával pozor na vlhkosť v miestnosti, poprípade počas kúpania vtákov. Obávam sa, že pri vyššej vlhkosti, ku ktorej určite dôjde (napr. v letných mesiacoch je vlhkosť dlhodobo aj 80%), bude dochádzať k zaplesneniu štiepky a lietajúce spóry plesne budú príčinami aj fatálnych chorôb. A taktiež sa v nej bude dariť výborne roztočom.

Čo sa týka lietajúceho prachového peria, tieto problémy výrazne redukuje kvalitná čistička vzduchu.

JS

Chlapci jak už jsem psal štěpka drží prach více než by se zdálo. Pokud se nevymění tak týden tak je tam vrstva prachu. No a měnit ji častěji mi přijde hodně pracné, neekologické a neekonomické. Ale den dva je to luxusní a voňavé
VJ

Dobrý večer.
Souhlasím s Jožkou. Rošt eliminuje především kontakt ptáků s krmivem kontaminovaným trusem. To je jeho základní funkce. Použití roštů rozumím, i když je v chovu nemám. Nemám na ně technologii. Kdybych ještě jednou něco budoval (jako že už nebudu), šel bych do plastových klecí a asi i s roštem. Nicméně v mém případě je to pouze ve stavu "kdyby" a v tom to také zůstane. M.V.

Zdravím kolegové,
toto téma je jistě polemické ( jakož to spousta jiných ). Co se týká poletavého ptačího prachu, tomu se nevyhnete nikdy. Jedině, že by jste tam žádné ptáci neměl . Jen jej muže eliminovat, ale na to stačí jak již bylo zmíněno, vhodná čistička vzduchu. Pokud aspon trochu pravidelně šuplík umyjete, tak s prachem problém není. Ale to je stejné s těmi štěpkami. Pokud je nebudete pravidelně měnit, prach se v nich bude držet.... Já je taky už odzkoušel. Na "oko" to vypadá hezky a když jsou nové, tak hezky i voňí ale jak se do nich dostane trochu vody např. z napaječky nebo je vlhčí trus, tak to "hezky" smrdí a plesniví.... Ale taky záleží na kvalitě stěpek. Ale to si chce odzkoušet. Co muže fungovat jednomu, nemusí fungovat druhému a naopak Takových experimentů už jsem si vyzkoušel až až
Co se týká mřížek, ty jsem zatím nezkoušel. Možná proto je doposud nemám když něco funguje, nerado se zasahuje ke změně
Ale rád se podívám na výsledek Vašeho snažení ..... A držím palec aby to bylo funkční...Ale to prověří až samotný provoz.
M.CH.